Návrh nového Územního plánu města Neratovice obsahuje několik nedostatečně propracovaných bodů a nerespektuje několik závažných skutečností. Jeho přijetí v současné podobě by znamenalo snadnou možnost napáchání nevratných změn v neprospěch současných obyvatel.

Přístup k území Na Skalech

Není dostatečně propracován přístup Na Skala, které jsou ale hojně navštěvovány. Tam jde takřka výhradně o soukromé pozemky. Pokud s nimi není uvažováno k rekreaci třeba pro odpor majitelů, tak je nutné již v UP hledat náhradní plochy pro jiné aktivity než organizovaný sport.

V textu (UP Neratovice odůvodnění) je na několika místech (str. 40, čl. 22) zmínka o rekreaci a sportu obyvatel města na březích okolo Labe. To by ovšem pro takto hustě obydlené město nemohlo dostačovat. Největší zalidnění města je v panelovém sídlišti odkud je to k Labi poměrně daleko a navíc je přistup možný jen okolo dopravních tepen města. Velké množství lidí tak chodí především do prostoru Na Skalech.

Tam není pamatováno na možnost celoročního dostatečně kapacitního přístupu. V současnosti se vstup do tohoto prostoru dělí do třech významných proudů. Nejméně významný je od přechodu přes potok za garážemi šikmo vyšlapanou cestičkou přes pole směrem k vodojemu. Lidmi je tvrdošíjně znovu vyšlapán již krátce po obdělání pole a je užíván i v blátivém období. Mělo by s ním tak být do budoucna počítáno. V plánu je tímto směrem vedený neurčitý zákres.

Druhý přístup je zakreslen od přechodu přes potok kolmo k toku potoka. Tato cesta je zakreslena již ve starých mapách a měla by tak být udržována bez ohledu na její význam. Vlivem plošného orání je cesta o několik metrů odkloněna. Zelený pás je zde zakreslen, avšak v nedostatečné šíři na možnost vysazení stromů po obou stranách cesty. V letních teplotách je tak problematické pro méně zdatné občany tento úsek překonat a v zimě zde intenzivně fouká.

Nejvíce používaný je přístup lávkou přes potok u tenisového kurtu a plánovanou plochou zeleně Z41. Dále se pak cesty dělí do tří větví.
Pejskaři se psy na volno chodí nejraději pěšinou po okraji pole okolo lesa ze strany Kojetic.

Největší proud lidí jde cestičkou směrovanou středem lesa. Není až moc přehledná a úzká. Ve větru tam padají větve ze stromů.

Třetí proud tak směřuje po cestě pro údržbu po okraji lesa od Lobkovic na území Z46. Zde se vodiči psů snáze vyhýbají, maminky s kočárky také upřednostňují tuto cestu. Po setmění je nejhojněji využívána.

Za větru je v závětří. Zde není v UP respektována čára ochranného pásma lesa! Území je tak celé označeno jako BI (bydlení individuální).
Tato cesta by však úplnou zástavbou BI území Z46 pravděpodobně zcela zanikla.

Zkušenosti z jiných lokalit ukazují, že majitelé nových nemovitostí záhy vyvíjí tlak na vykácení vyšších stromů v sousedství, které svým pádem ohrožují jejich ploty i další majetek. Nalétávalo by na jejich pozemky množství listí. Les je soukromého vlastníka a ten může využívat zákazů vstupu do lesa. Je tak nanejvýš nutné na toto pamatovat již v územním plánu.

Bylo by mylné domnívat se, že soukromý majitel stavebních pozemků se vzdá dobře prodejných parcel. Šíře pásu nižší zeleně přechodu od parcel k lesu by měla být nejméně na výšku vzrostlých dubů, které zde hojně rostou. Naplnění čl. 49, str.53 odůvodnění. I v rozích lesa k Neratovicím by mělo být dodrženo nezastavitelné ochranné pásmo lesa.

U zastavitelné plochy Z50 pole v Lobkovicích u hřiště je v textu zmíněna možnost rekreace v lese směrem k zámku.

Tento les je celý soukromý. Na vyvýšeném území lesa postupně vlivem změny klimatu usychají poslední zbylé borovice. Les je zarostlý trním a zřejmě záměrně mnoho let neudržován. Dále je cesta pod zámkem již několik let zaplocena. Lze opět očekávat cílené zákazy vstupu do lesa. Tedy do doby písemné dohody s majitelem, nebo odkupu lesa by neměl být uvažován s rekreační funkcí.

Na tak velký počet obyvatel se ukazují současné i navrhované plochy zeleně jako naprosto nedostačující a je tak třeba počítat s jejich významným rozšířením. Přístupové cesty je nutné mít v hojnějším počtu, protože lidé jdou na procházky pro nabytí klidu a pohody. Tak nelze uvažovat s cestami, kde se bude potkávat velké množství lidí.

I pejskaři potřebují okolo určitý prostor, aby šlo skutečně o vycházku a ne o trvalý výcvik psa při setkávání s dalšími psy.

V Lobkovicích, za plochou Z49 se nachází dubový lesík, který je v předešlém územním plánu zakreslený, ale v současném návrhu je již zakreslený jako ostatní plochy.

Proč? Počítá snad někdo s jeho odstraněním? Je třeba to vrátit do původního stavu, tak aby bylo na území Z49 respektováno i ochranné pásmo lesa.

Vodní plochy v blízkosti kojetického potoka

Uprostřed cesty od potoka Na Skala je jakási přírodní oáza s malou, lety značně zmenšenou vodní plochou a velkým topolem. Toto místo si přímo říká o zvelebení a zvětšení. Protože je to původní koryto potoka, tak by jezírko šlo s malým nákladem propojit mělkým potrubím položeným pod stezkou s kojetickým potokem a zpětné ve stejné trase, nebo ještě lépe okolo současnou mělkou strouhou a pozemkem zeleně Z41 zpět do potoka a vodu tak obměňovat jen nízkým rozdílem hladin potoka. Případně v ploše Z41 zřídit další průtočné jezírko. Třeba mělké, pro zimní bruslení. Naplňovalo by to čl. 47 na str. 53 odůvodnění. Pozemek s jezírkem je již v ochranném pásmu navrhované silnice obchvatu a je tak třeba počítat i s ochranou od slaných postřiků vozovky. Nebo nejlépe několik metrů odklonit vozovku dále.

Vyšlo by to i levněji. Ono stavět na extrémně podmáčeném podloží by ani nebylo zrovna výhodné. Docházelo by k častým námrazám na silnici a zvýšenému uhynu živočichů v blízkosti vody. Předešlo by se tak protestům ochránců a tím možného zdržení stavby.

Území určená k zastavění

Zastavitelné území Z46 nerespektuje hranici ochrany lesa. Majitel jakékoliv stavby v sousedství lesa se následně bude domáhat odstranění vzrostlých stromů, protože mu podrůstající kořeny i padající větve budou poškozovat jeho majetek. Stejně tak i rohy území Z40 i protější roh bez čísla nerespektují hranici lesa. Nezastavitelné území by tak mělo být zakresleno i v plánu. Stejný požadavek by vznikl i třeba při vybudování parkoviště, nebo jiné účelové plochy.

Stejně tak za pozemkem bývalé Mototechny Z49, kde již probíhá příprava výstavby. Tam dokonce není nově vůbec zakreslen současný 40 let starý dubový les. Čára ochranného pásma lesa pak také ne. Pozemek je zapsán jako ostatní plocha, což je nutné co nejdříve napravit a ponechat jako les. Jinak se úřednice na Stavebním odboru při povolování staveb v sousedství lesa dostane do těžko řešitelné situace.
Nebo se snad již počítá s jeho vykácením? Les je snad chráněný i bez souhlasu majitele, když byl vysázen o mnoho let dříve, než bylo rozhodnuto o restitucích.

Nejen v prostoru Z47 nad hřbitovem je navrhována dostavba domů do souvislé řady.

Dlouhé souvislé řady domů nutí lidi více jezdit auty, protože docházkové vzdálenosti k zamýšlenému cíli se významně prodlužují. Na straně budoucí ulice směrem ke hřbitovní zdi vede pod trávníkem kabel 22kV. Nelze zde tak osadit stromy. Stromy by měly oddělovat prostor bydlení od hřbitova a tak by bylo třeba určit pro ně prostor na druhé straně ulice. I z důvodu pohledu od hřbitova.

Tato část ulice by se již měla více přibližovat textu odůvodnění na str. 57, ohledně vesnického charakteru zástavby.

Rozsáhlé plochy Z40 a Z50 určené k zástavbě BI jsou takto určené souvisle bez míst pro lokální zeleň i bez bližší specifikace např. na obousměrné ulice se stromy po krajích, nebo minimální výměra parcely na jeden dům. V Neratovicích je již dnes více než dvě a půl auta na jeden byt a tak je nutné počítat s parkovišti i v blízkosti rodinných domů, tím spíše, že se staví na miniaturních parcelách a auty dojíždí více členů domácnosti. K tomu mnohdy přijíždí služebními auty domů, která se ale ve statistikách neobjevují. V současnosti je již čím dál menší vůle parkovat auta na svých pozemcích.

Investoři se po schválení územního plánu jen těžko vzdávají každého metru parcel, projektují ulice o co nejmenší ploše, bez možnosti vysazení jediného stromu, ostrými úhly zabočení s nemožností otočení pro větší vozidla, třeba hasičů, na koncích ulic. Jediné zelené plochy projektují zásadně v ochranných pásmech, kde nelze stromy vysazovat. Zkušenosti z okolí ukazují, že vznikají rozlehlé plochy s mnoha domy na malých pozemcích s velmi problematickými průjezdy delších vozidel HZS, ve slunných dnech velmi přehřáté a za deště s velkým množstvím odtékající vody.

Proto by již v UP mělo být pamatováno na ponechání několika ploch v zastavovaném území, kde by bylo možné mít vždy jeden velký strom s košatou korunou. Tyto plochy by také umožnily alespoň částečné vsakování srážek a zároveň možnost posezení při setkávání lidí v blízkém dosahu bydlišť. Hraní dětí v blízkosti obydlí.

Šlo by i o nástupní plochy v krizových situacích.

To zcela schází na plochách Z40 (od potoka k Lobkovicům) a Z50 (vedle hřiště v Lobkovicích).

V současném platném územním plánu je v prostoru navrhované plochy Z50 zakreslený poměrně velký kus nezastavěný. V novém návrhu je již prostor určený pro zástavbu celý.

Účelný by byl volnočasový plácek v sousedství hřiště pro hraní s volným přístupem, nejen pro členy klubu. Tyto plochy v zastavěných celcích významně schází.

Provoz hřiště je někdy i dost obtěžující pro okolí a tak by mělo být odděleno zeleným pásem od novostaveb.

Není už v současnosti kde parkovat vozidla hráčů i diváků a tak by bylo nanejvýš účelné zde počítat i s větším parkovištěm.

Zřizování nových parkovacích míst je dlouhodobě deklarovaným cílem současného vedení města, ale zde není vůbec akceptováno. Území Z50 by již mělo mít vyloženě charakter venkovské zástavby, aby zapadlo do původních Lobkovic. Tedy významně větší plochu parcel v poměru k zastavěné ploše. Vykrylo by zároveň poptávku po větších parcelách s většími domy do jedné lokality.

Nechtěné přístaviště v Lobkovicích je v návrhu nového UP již zaneseno i proti odporu mnoha místních obyvatel.

Nové propojení Neratovického sídliště s Lobkovicemi

Spojovací cesta VP06 od Neratovic přes navrhované území Z40 k zástavbě za kojetickým potokem do Lobkovic je trasována přes pásmo zeleně Z41, které tak přeruší včetně bezpečného přechodu.

V původním plánu jsou kreslené konkrétní ulice, které by musel investor akceptovat. V návrhu novém již nejsou a umožní tak naplánování uliček dle představ investora bez ohledu na představy vedení města.

Vzhledem k velkému provozu v ulici Kojetická a častým zácpám v prostoru přejezdu trati, je skoro jistota, že větší množství aut bude využívat průjezd touto novou ulicí a po stávajících úzkých komunikacích v husté zástavbě projede na silnici 101 Kostelecká, dále směr Brandýs. Vzhledem k velkým zaměstnavatelům v této oblasti jde již dnes o ranní i odpolední velmi hustý provoz. I při umístění většího počtu retardérů by to bylo rychlejší spojení, než křižovatkou Kojetická/ Kostelecká.
Tento směr je tak žádoucí cíleně přerušit, nezřizovat propojení ulic.

Kolonie zahrádek

Domnívám se, že zahrádkaření je ideální pohybovou i duševní volnočasovou aktivitou zejména starších lidí. Mělo by tak být podporováno obdobným principem, jako např. sportovní kluby ve městě.

Z UP je patrný záměr na zrušení rozsáhlých ploch zahrádek u potoka a zmenšení plochy na Výsluní (prostor Z42+K24) bez založení náhradních ploch. Poptávka po zahrádkách zde v současnosti významně převyšuje nabídku. Je tedy nanejvýš potřebné plochy zahrádek naopak rozšiřovat, nikoliv likvidovat stávající. Nutnou podmínkou je dostatečně dimenzovaný přívod užitkové vody na zavlažování. Tyto plochy také zlepšují mikroklima města.

Jednu z možností navrhuji koupit městu nabízený pozemek za pražskou tratí Z34. Je přirozeně vlhký, až podmáčený. Po navezení přiměřeného množství dobré ornice z ploch zástaveb a přivedení vody od současných zahrádek Na Výsluní by mohlo jít o vhodný náhradní pozemek. Ochranné pásmo dráhy pro toto využití nevadí. Dále bych navrhl pozemek na straně Mlékojed. A to hned za mostem, v horní části pole přilehlému ke kolonce. Je zde hodně písčitá půda, ale navezením menší vrstvy těžší ornice by došlo k zušlechtění na velmi kvalitní půdu, zátopovou jen při zatopení celé čtvrti Mlékojedy. Zavlažování by šlo snadno zřídit přímo z Labe. Negativem je již větší vzdálenost od sídliště, nebezpečí záplav, pozitivem je klid blízko řeky. Tato dvojice ploch je i tak nedostačující a je třeba hledat další plochy v rozumné vzdálenosti od bytů.

Návrh změny UP působí značně nevyváženě, jeho největším přínosem je značný příliv nových obyvatel a s tím spojený vyšší příjem do městské pokladny. Ten se ovšem zase rozplyne ve výdajích na nové komunikace, pořízení a výsadby náhradní zeleně i další výdaje spojené se změnou skladby obyvatel. Množství mnoha desítek nových stavebních parcel bude znamenat strmý nárůst nákladní automobilové dopravy v období výstavby a později osobní dopravy při každodenní cestě za prací.

Individuální automobilová doprava se tak stane pro město i okolní obce zcela neřešitelným problémem.

Ze změny UP tak budou mít největší profit současní majitelé rozsáhlých ploch pozemků.

Vedení města po schválení UP ztratí jakoukoliv možnost vyjádřit své představy o dotčeném území a jediným omezujícím faktorem pro majitele pozemku se stane platná stavební legislativa. Nebude mít žádný důvod zřizovat širší obousměrné ulice se stromy po stranách, zatáčky o mírnějším úhlu zatočení, otočky na koncích slepých ulic. Parcely udělá co nejmenší a tím jich získá výrazně více bez ohledu na potřeby lidí.

UP by tedy žádné nově zastavitelné území mít v návrhu neměl, ale mělo by jím být vyjádřeno jen, že tato území bude možné v budoucnu zastavět. Ale postupovat opačně. Napřed ať předloží vedení města návrh projektu a pakliže bude hodnocen kladně, tak zastupitelé snadno odhlasují změnu příslušného území. Pokud by to mělo být řešeno již v současném návrhu UP, tak je nutné předem jasně definovat jednotlivé ulice se šířkami, minimální velikost parcely na daný druh domu, velikost vsakovacího území srážek dle druhu podloží dané lokality, atd.

Pro současné obyvatele zejména v sídlištní zástavbě, ale i obyvatele novostaveb v případě schválení současného návrhu UP by se město Neratovice stalo jen jakousi ubytovnou s jedinou možností volnočasových aktivit v organizovaném sportu. K jakýmkoliv jiným aktivitám by nezbyla jiná možnost, než odjet autem jinam. Město podobné mnoha satelitům postaveným v devadesátých letech.

Vzniklo by město s každodenním problémem, jak se pomalým popojížděním včas dostat do zaměstnání.
Územní plán bez kompromisů zpracovat nelze, měl by však být přínosem především pro současné obyvatele Neratovic. Jejich majetky však do značné míry značně znehodnotí.

Měl by být tedy napřed podroben rozsáhlé diskusi všech obyvatel. Termín možnosti jeho připomínkování by měl být významněji prodloužen, aby skutečně každý, kdo má potřebu se vyjádřit měl dostatek času na prostudování a výměnu názorů se svými známými a sousedy.
Sousedé spěchejte! Mlčení zlato zde určitě neplatí. Ještě není nic ztraceno, ale je třeba rychle jednat.

Rostislav Vebr

KLIKNĚTE: NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA NERATOVICE