Jedním z kandidátů v senátním obvodu Mělník, kteří projevili zájem se představit neratovickým voličům na stránkách Neratovin, je Zdeněk Štefek, kterého kandidovala KSČM. Proto se současným středočeským radním pro kulturu přinášíme krátký rozhovor.

1. Lidé v Neratovicích Tě příliš neznají. Mohl by ses jim představit?

Bude mi 42 let, vystudoval jsem elektrotechnickou fakultu na ČVUT – výpočetní techniku a následně inženýrský obor Ekonomika a řízení. Během studia jsem prošel řadou krátkodobých praxí – od skladníka, prodavače zmrzliny až po člena týmu tvořícího software pro banky. Získal jsem zkušenosti i jako asistent poslance. Od roku 2002 jsem pracoval jako technik a správce sítě. Později na pozici vedoucího úseku organizačně technického zabezpečení informačního systému. Po volbách v roce 2012 jsem se stal radním pro oblast kultury a památkové péče Středočeského kraje.

Za svůj život jsem se zapojil do řady kampaní a iniciativ – od hnutí proti školnému, za bezplatnou městskou dopravu, přes iniciativu proti rasismu až po hnutí proti válkám i proti církevním restitucím. Mám nyní desetiletého synka, pejska a andulku.

2. V posledním volebním období jsi zastával funkci středočeského radního pro kulturu. Co se ti podle tvého názoru v této práci podařilo a co jsi naopak chtěl dosáhnout, ale zatím se to nepodařilo?

Podařilo se schválit řadu klíčových koncepcí – koncepci památkové péče, koncepci podpory tradiční lidové kultury, koncepci podpory profesionálních divadel i aktualizovat koncepci podpory regionálních funkcí knihoven.

Navýšili jsme dotační tituly na kulturu a památkovou péči, o více než 100% jsme i podpořili knihovny. O čtvrtinu jsme také zvedli provozní příspěvky podfinancovaným muzeím a galeriím včetně prostředků na mzdy.

Dokončilo a dokončuje se také hodně investičních akcí – od dostaveb skanzenů, nových expozic v pobočkách až po Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, který má být v blízké době otevřen.

V plánu mám koncepci podpory významných kulturních akcí v kraji, větší podporu pro kulturní tvorbu přes síť volnočasových kulturních center, vytvoření programu Kultura do škol i slevové karty třeba pro seniory či rodiny s dětmi.

3. Proč si myslíš, že by lidé v Neratovicích měli volit zrovna tebe? A jak bys odpověděl těm, kteří odmítají volit kandidáta KSČM, neboť si ji někdy i oprávněně spojují s předlistopadovým režimem?

Mám ještě dost elánu z mládí i současné práce stavět se na stranu obyčejných lidí, což jsem dělal aktivně celý život. Nikdy jsem nechtěl být profesionálním politikem, vždy to byli lidé, co mě chtěli mít jako svého zástupce v nějaké pozici. Nemám rád výšky, mám z nich závratě a proto budu vždy dole, mezi lidmi, naslouchat a pomáhat, nebudu se zavírat v senátním paláci. Ano, jsem komunistou. Kvůli budoucnosti, ne kvůli minulosti, kterou nezměním, ale mohu se z ní poučit.

Komunisté pro mě znamenají více skutečné demokracie, více skutečné svobody, více práv lidských, sociálních, občanských. Navíc  opravdu neznám jinou skupinu lidí, která je schopna se kriticky podívat na svou vlastní minulost a říci, toto bylo špatně, a toto je třeba dále rozvíjet. Nebo snad znáte stranu, která by se omluvila třeba za vytunelovanou republiku?

4. Některé naše čtenáře zaujalo, že podporuješ sňatky páru stejného pohlaví i adopce dětí těmito páry, jelikož si takové postoje obvykle s politikou KSČM nespojují. Jak bys to komentoval? Jsou i jiné otázky, kde jsou tvé názory liberální?

Často narážím na to, že nezapadám do zažitých schémat – levice – pravice, liberální – konzervativní. Život se nedá dávat do šuplíků a i mezi komunisty jsou různé názory na různé problémy. A kupodivu bez ohledu na věk či vzdělání. Často nám pomáhá i osobní zkušenost – stačí poznat dítě z neúplné rodiny nebo děti bez rodičů, pro které jsme dělali tábory. Nebo zažít v okolí závislost, která známého člověka mění od kořene. Pak zjistíte, že se Vaše hranice tolerance i Vaše postoje posouvají…

4. Co bys chtěl jako senátor prosadit? Na co se chceš zaměřit?

Mám 3 priority regionální a 3 celostátní. Z regionálních priorit začnu „dopravou“ – dávám zelenou dostavbě pražského okruhu, obchvatům měst, spojce D7-D8, zelenou další integraci hromadné dopravy s důrazem na dopravu ekologickou a jednoznačnou červenou tranzitní nákladní dopravě přes obce.

V oblasti „Zemědělství a životní prostředí“ dávám zelenou potravinové soběstačnosti a kvalitním regionálním potravinám, zelenou využití Labe, Vltavy, přírodních a kulturních krás a červenou záborům zemědělské půdy.

V tématu „Infrastruktury a rozvoje“ dávám zelenou výstavbě škol, školek, hřišť a volnočasových kulturních center, zelenou rozvoji sítě zdravotních a sociálních služeb a červenou spekulacím.

Z celostátních priorit se pak zaměřuji na důstojnost, bezpečnost a vzdělanost. V důstojnosti dávám zelenou práci místo dávek a odpovídající mzdě, zelenou důstojné penzi a červenou zvýhodňování elit – ať platí bohatí.

V oblasti bezpečnosti dávám zelenou řešení migrace odstraňováním příčin krize v místě vzniku a na náklady viníků, zelenou posilování spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému a červenou válkám, terorismu, kriminalitě, šikaně a korupci.

V oblasti vzdělanosti dávám zelenou kvalitnímu a dostupnému vzdělání se širokým základem bez školného, zelenou podpoře technických oborů a učňovského školství a červenou inkluzi chudých s handicapovanými, zatímco bohatí budou mít elitní soukromé školy.

5. Jaké rozdíly svých postojů oproti postojům tvých hlavních konkurentů v senátních volbách bys vyzdvihl?

Zásadní je pohled na dlouhodobý vývoj společnosti, pohled na řešení globálních problémů, které dopadají a čím dál více budou dopadat i na naši zem. Stejně tak je zásadní i otázka války a míru. Dlouhou dobu je mým životním krédem: „Chceme-li změnit svět, musíme měnit nejprve sami sebe“ a podle toho se snažím celý svůj život jednat.

Vnímám velmi kriticky stav dnešní civilizace a po prvotním, spíše citovém nadšení a následném vzdělávání si stále více uvědomuji nutnost zásadních změn společnosti. Do senátních voleb jdu s heslem „Důstojný život, bezpečný svět“, protože si myslím, že člověk, který chce pracovat, by práci mít měl, stejně tak i odpovídající mzdu a důstojné podmínky pro život svůj i svých blízkých.

Bezpečný a mírový svět, kvalitní a dostupný zdravotní, sociální a vzdělávací systém, systematická dopravní obslužnost, ochrana životního prostředí, dostupnost kulturního, sportovního a  volnočasového vyžití, podpora regionálního rozvoje a kvalitních domácích produktů, důstojné a při tom aktivní stáří, to je nejlepší prostředí pro společnost, rodinu i jednotlivce, nejlepší záruka pozitivní budoucnosti lidstva.